Obsah

Kliment Čermák

*1. dubna 1852 Čáslav

† 19. ledna 1917 Čáslav
 

kliment

Učitel, amatírský historik, archeolog, numismatik, muzejník, spisovatel a popularizátor poznatků v oblasti historických věd. 

Kliment Čermák se narodil do rodiny knihaře Klementa Jana Čermáka a Johany (rozené Kryšpínové). Tato rodina byla poměrně pokrorová. Jan Čermák se vyučil knihařem, ovšem jako samouk se vzdělával dále. 

Kliment Čermák ml. vychodil v Čáslavi obecnou školu a poté i nižší reálku a protože se rozhodl pro učitelskou dráhu, nezbylo než aby v roce 1868 odešel do Prahy studovat učitelský ústav. Kliment ovšem navštěoval u přednášky zoologie a paleontologie na pražské technice. Měl veliký zájem o historii v širokém slova smyslu. Hlavní příčinou byl jeho styk s ředitelem učitelského ústavu Janem Lepařem. Jeho zájem o geologii a paleontologii byl pak podpořen a dále rozvíjen prof. Antonínem Fričem. Rozhodujícím setkáním, které ho mělo oblivnit na zbytek života bylo seznámení s tehdejším správcem archeologické sbírky Národního muzea Františkem Benešem.

Svá studia ukončil v roce 1871 a nastoupil na školu do Poličky. V říjnu stejného roku se stal dočasným učitelem a posléze i podučitelem. V poličce byl pouze dva roky a v roce 1873 se vrátil do svého rodného města, do Čáslavi. Zde začal nejprve učit na nižší reálce. Poté Čermák postoupil a učil na obecné a měšťácké škole. Postupem času se stal dočasným ředitelem a od roku 1896 ředitelem měšťácké a obecné dívčí školy, kterým zůstal až do své smrti. 

Čermák se angažoval i v dalších oblastech. Zázemím i jakousi "životní laboratoří" se mi stal muzejní spolek Včela Čáslavská. Postupně se začal prosazovat jako archeolog, muzeolog, numismatik, národopisec, spisovatel a konzervátor. 
V roce 1877 přijal K. Čermák funknci jednatele Muzejního a vlastivědného spolku Včela Čáslavska. Stal se jedním z nejaktivnějších členu v historii spolku vůbec. Včela i její sbírky a posléze muzeum se pro něj staly až do konce života důležitým působičtěm a také nepostadatelným zázemím pro jeho rozsáhlou činnost. 

Za jeho působení průdce stoupl počet sbírek, což nakonec mimo jiné také přispělo k rozhodnutí "Záložny Čáslavské" postavit pro muzeum budovu, což se stalo skutečností v roce 1884. Od roku 1891 působil ve spolku Kliment Čermák jako starosta. 

Díky Čermákovi se tedy čáslavské muzeum postuoně stalo nejen centrem regionu, ale i střediskem, odkud k dalším muzejníkům malých mimopražských mueí proudily mnohé důležité informace. Vydával a redigoval časopis "Věstník československých museí a spolků archeologických", který byl naším prvním časopisem věnovaný muzeologii a i ve světě patřil mezi první periodika svého druhu. Na jeho stránkách nacházeli muzejní pracovníci otázky z oranizace muzení práce, názory na funkci a poslaní muzeí a dále odpovědi na nejpalčivější problémy z oblasti zracování, ochrany a prezentace sbírkových předmětů. 

Konzervování se Čermák věnoval od prvního čásla a postupně uveřejňoval v Čechách prakticky první návody ke konzervaci sbírkových předmětů. Další články v časopise se věnují problematice sbírkotvorné činnosti regionálních muzeí. 

Přes obrovksou šíři zájmu byla Čermákovi nejbližší archeologie. Pracovní základnou pro archeologické výzkumy se Čermákovi stal spolek Včela Čáslavská a naopak Čermmákovy výzkumu přinášely spolku mnohé kvalitní archeologické nálezy. Spolu se svými spolupracovníky mnohé nálezy zdokumentoval, zachránil a uložil do sbírek, kde zůstaly dodnes. Nejvíce úsilí Čermák věnoval archeologickému průzkumu čáslavského Hrádku. Další lokalitou, která Čermáka zaměstnávala v rozmení několika let, byly Drobovice. Pod Čermákovým vedením Včela organizovala aké tzv. "vacházky do okolí". Posledním velkým Čermákovým archeologickým zásahem byl výzkum, který doprovázel rekonstrukci městského chrýmu sv. Petra a Pavla v letech 1909 - 11.

Dalším z oborů, kterému se Čermák věnoval byla numismatika. Při budování a správě muzejní sbírky, která vznikla již při zakládání spolu v roce 1864, kdy členové věnovali do spolkové sbírky značné množnství mincí, měl zcela jasnou vizi, co má sbírka domukentovat a obsahovat. Měla být sbírkou regionálního charakteru a sloužit nejen k dokumentaci, ale i jako pramen pro další historické bádání. Proto Čermák usiloval i o to, aby sbírka systematicky dokumentovala peněžnictví u nás i při určování mincí i získávání spolupracoval např. i s prof. Jasofem Smolíkem z Národního muzea v Praze. Čermákův zájem o numismatiku se postupem času prohloubil natolik, že i v tomto oboru se prosadil jako špičkový odborník.