Obsah

Rudolf Těsnohlídek

* 7. června 1882 v Čáslavi

† 12. ledna 1928 v Brně 

Rudolf Těsnohlídek

 

Rudolf Těsnohlídek byl český spisovatel, básník, dramatik, novinář a překladatel. Nejvíce ho proslavila jeho bajka o lišce Bystroušce. 

Rudolf se narodil v Čáslavi, kde měl jeho otec malé hospodářství a zároveň vykonával funkci místního rasa, neboli pohodného (chytal a  následně utrácel toulavé psy). To vedlo u Rudolfa kvůli mnoha posměškům ke značné plachosti a pocitům marnosti. 

Studia započal v Čáslavi a po čtyřech letech odešel do Hradce Králové, kde roku 1901 úspěšně odmaturoval. Stejného roku debutoval i jako začínající umělec - pod pseudonymem Arnošt Bellis otiskl báseň v brněnském časopise Morava. Dále pokračoval ve studiích na Filozofické fakulně České univerzity v Praze. Zde se věnoval češtině, dějepisu a francouzštině. Bohužel tato vysokoškolská studia nedokončil. Během nich se ale sblížil se společností S.K. Neumanna a byl ovlivněn anarchismem a dekadencí. 

Po tragické smrti jeho první ženy Jindry, která roku 1905 pravděpodobně spáchala sebevraždu během svatební cesty, se R. Těsnohlídek přestěhoval do Brna. Tam začal pracovat v redakci časopisu Moravský kraj a po jeho zániku přešel do Lidových novin. Začínal jako soudničkář a později získal více prostoru jako lokální zpravodaj. V roce 1912 byl válečným dopisovatelem v Srbsku a Albánii. Brno a jeho okolí si velice zamiloval a většinu svých literárních prací umisťoval právě sem. 

Valnou část svých románů vydával nejprve jako četbu na pokračování a některé dodnes knižně nevyšly. Mezi ty oblíbené patřila KOLONIA KTEJSÍK. Tato kniha získala v roce 1922 státní cenu a roku 1969 se pod názvem PARADAJS dočkala i filmového zpracování. Jako žurnalistu Rudolfa zajímal především sever. Často překládal z tvorby skandinávkých autorů a je také "objevitelem" tehdy značně populární postavy českého spisovatele a dobrodruha Jana Eskymo Welzla, s nimž jako první udělal sérii rozhovorů, jež pak shromáždil v knize PAMĚTI ČESKÉHO POLÁRNÍHO LOVCE A ZLATOKOPA.

Těsnohlídek se také zajímal o amatérskou speleologii a byl jedním z těch, kteří probádávali tehdy nově objevené Demänovské jeskyně. Patřil i mezi nadšené propagátory Sokola. S jeho jménem je také spjata tradice vánočních stromů republiky, spojená se sbírkou na pomoc sirotkům a opuštěným dětem. Prvně byl takový strom rozsvicen 13. prosince 1924 na brněnském Náměstí svobody. Impulsem pro tuto akci byla událost, kdy Těsnohlídek  spolu s přáteli Františkem Koudelkou (malíř) a Josefem Tesařem (úředník) nalezli 22. prosince 1919 v bílovickém lese odložené a prochladlé 17ti-měsíční děvčátko - "bílovické Jezulátko". 

V soukromí se Rudolfovi moc nedařilo. Jeho druhé manželství skončilo rozvodem a svého syna Milana vídal pouze sporadicky. Milan byl Rudolfovi předlohou pro klukovského hrdinu knižky ČIMČIRÍNEK A CHLAPCI. Vrcholem jeho tvorby pro dětské čtenáře se ale stala rozsáhlá povidíka LIŠKA BYSTROUŠKA. Vznikla jako slovní doprovod k cyklu kreseb Stanislava Lolka. Její humorný příběh, život v myslivně i pozdější útěk zpracoval v roce 1924 Těsnohlídkův kamarád Leoš Janáček do známé opery PŘÍHODY LIŠKY BYSTOUŠKY. Dnes se mohou děti i dospělí diváci seznámit s osudy mazané lištičky v animovaném TV seriálu, spojeným s podmanivým hlasem vypravěče K. Högera.  

Těsnohlídek měl psychické problémy, které se postupně zhoršovaly a byly příčinou toho, že spáchal sebevraždu. Dne 12. ledna 1928 se za svým redakčním stolem zastřelil. Na místě zanechal dopis, ve kterém se omluvil kolegům za svůj čin, kterým chtěl ušetřit nějvětšího šoku svoji třetí manželku. Bohužel to jeho žena neunesla a brzy na to (pravděpodobně také dobrovolně) se otrávila svítiplynem. Po smutečním rozloučení byly tělesné ostatky manželů Těsnohlídkových zpopelněny a urny uloženy do společného hrobu na Ústředním hřbitově v Brně, kde spočívají dodnes. 

 

Básnická tvorba

Nénie (1902)
Den (1923)
Rolnička (1926)
Rozbitý stůl (1935)

 

Próza

Dva mezi ostatními (1906)
Květy v jíní (1908)
Liška Bystrouška (1920)
Paví oko (1922)
Poseidon (1916)
Poťóchlencovi příběhové (1917)
Kolonia Kutejsík (1922)
Vrba zelená (1925)
Demänová (1926)
Eskymo Welzl (1928)

 

Pro děti
Čimčirínek a chlapci (1922)
Zlaté dni (1926)
Cvrček na cestách (1927)
Nové království (1927)
O zakleté Lúčance (1937)
Liška Bystroušce (1920)

 

Dramata

Panenky (1906)
Příval (1928)

 

Překlad

Z norštiny přeložil Bouřlivý život od Knuta Hamsuna

 

 

 


Zdroje:
1) https://www.fdb.cz/lidi-zivotopis-biografie/259117-rudolf-tesnohlidek.html

2) https://cs.wikipedia.org/wiki/Rudolf_T%C4%9Bsnohl%C3%ADdek